Červen 2010

Glosa #6

29. června 2010 v 23:02 | Dandy |  Glosy
Řada lidí považuje předpověď počasí za nejobjektivnější část zpravodajství. (I když nutno podotknout, že ne vždy zrovna nejpřesnější. Najde se x takových rosniček, které vám budou tvrdit, že počasí je slunečné, i kdyby zrovna úpěly pod přívalem krupobití.)
Ale i moderátorů, předpovědi počasí či pisatelům článků na příslušné téma lze nejednou vytknout jednostrannost v komentářích počasí.
Proč musí o nastávajících třicetistupňových vedrech mluvit jako o "nádherném" či "krásném" počasí. Patřím sice k menšině, ale rozhodně nejsem sám, kdo taková nesnesitelná vedra nemůže vystát. Somebody likes it hot, but not me.
Řekněte, odporné a nedýchatelné dusno, vlezlé pražení slunce, od něhož mám dnes spálené ruce - tomu mám říkat krásné počasí? Inferno. Lepší jednoslovné označení mě nenapadá. Takové počasí lze ověnčit tisíci možnými přívlastky, ale slovo krásný či nádherný a jiná adjektiva vyjadřující libost mezi ně nepatří. Každopádně všem, kdo vydrželi číst tento článek až sem, gratuluji. Zvláště jste-li zrovna milovníky léta. Věřím, že zrovna pro Vás to asi nebylo zrovna příjemné čtení, pokud nejste masochisti. Každopádně všem čtenářům bez rozdílu preference počasí přeji příjemné prožití léta. :-)

Český gerrymandering, aneb jak se udržet u koryt

23. června 2010 v 16:45 | Dandy |  Politika
Gerrymander
Snaha politiků upravit si volebním systém, aby byl pro dotyčné co nejvýhodnější, provází demokratické státy už odnepaměti. Už na počátku 19. století se guvernér státu Massacheusets Elbridge Gerry upravil rozdělení volebních obvodů ve svém státě takovým způsobem, aby co nejvíce vyhovovaly jeho straně republikánů-demokratů. Protože jistému novináři začal jeden volební obvod svým zobrazením na mapě připomínat mloka (salamandra), zanechalo jméno onoho guvernéra nezapomenutelnou stopu ve slově gerrymandering, které se stalo synonymem pro manipulaci s volebními obvody.
Gerrymandering se dá nejlépe provádět v rámci většinového volebního systému. Realizovat ho lze dvěma způsoby. První z nich je tzv. packing, který spočívá v rozdělení voličů soupeřovy strany do co nejmenšího počtu volebních obvodů. V těch sice znevýhodněná strana může suverénně zvítězit, ale volby přesto nevyhraje, protože ve většině dalších obvodu získá (byť těsně) více hlasů zvýhodněná strana. Druhá metoda se nazývá cracking. Voliči poškozené strany jsou rozředěni do obvodů takovým způsobem, aby v co nejvíce z nich tvořili těsnou menšinu.
Manipulovat s obvody lze poměrně úspěšně i v poměrném systému, včetně toho českého. V komunální politice je pokušením pro nejsilnější strany ve větších městech rozparcelovat města na několik obvodů, a tím fakticky zvýšit přirozený práh, což silně znevýhodňuje menší strany. To je případ pražské a olomoucké ODS.
Minulý víkend měl být pro ODS ve znamení očisty své značky. Nicméně svoji snahou udržet si mocenské pozice diskriminací menších uskupení jakoby šla ODS ve zmíněných dvou městech proti stávajícímu trendu uvnitř strany.
Pozornosti médií nedávno neunikla zpráva o rozparcelování Prahy do sedmi volebních obvodů po devíti zástupcích. V praxi bude tato změna znamenat pro malé strany zvýšení přirozeného volebního prahu. Dosud stačilo každé straně k dosažení mandátu dosáhnout 5 %. Nyní budou muset strany obdržet zhruba dvojnásobek k zisku mandátu v jednom obvodu.
Nejde ale o nic nového. Už v minulosti byla Olomouc rozdělena do pěti částí a nejinak tomu bude i v komunálních volbách v říjnu. I Praha má už po několik volebních období zkušenost s kouskováním volebních obvodů. Děje se tak v rámci komunálních voleb do zastupitelstev některých městských částí. Stačí se podívat na volební výsledky voleb do zastupitelstev obcí na serveru volby.cz a kdekoho určitě zarazí velmi podivné dělení městských částí jako Praha3 či Praha 10 (obě mají po 36 zastupitelích). Extrémem je Praha 9 s 27 členným zastupitelstvem, rozdělená na tři části.
Opravdu to ODS myslí se svoji očistou vážně? Představitelé její pražské organizace dávají svoji hysterickou snahou za každou udržet si mocenské pozice najevo pravý opak. Jakoby ostudné druhé místo v tradiční baště ODS Praze nebylo dostatečným mementem. Strana si tím říká o ztrátu dominantního postavení na českou pravici.

Bratrovražedný boj TOP 09 a ODS o voliče

22. června 2010 v 12:57 | Dandy |  Politika

ODS vs TOP09
Na víkendovém kongresu se ODS snažila projevit svoji ochotu projevit smysl pro sebereflexi po nevydařených parlamentních volbách. Delegáti sjezdu dali najevo své úsilí o očištění ODS zvolením osobností pro veřejnost mnohem přijatelnějších než lidé typu Pavla Béma, Davida Vodrážky či Ivana Langera. Občanským demokratům dnes totiž nejde jen o to, aby byla znovu schopná vyhrávat volby.
Ohrožená je nyní i její donedávna neotřesitelná dominantní pozice na pravé části politického spektra. Do pozice jejího konkurenta se dostala teprve rok stará strana TOP09, která odebrala občanským demokratům nezanedbatelné množství hlasů. Zatímco zpočátku ODS vznik TOP 09 vítala, protože ji považovala za stranu schopnou získat hlasy pravicových voličů, kterým bylo zatěžko dát svůj hlas ODS. Nicméně problém nastal, když TOP 09 začala prokazatelně odebírat voliče i ODS.
Obě strany jsou nyní součástí vznikající vládní koalice a ve většině věcí mezi nimi panuje shoda, což není nic nepochopitelného. Jde o dvě strany s prakticky totožným programem. Nicméně existence dvou přibližně stejně velkých stran s podobným programem není dlouhodobě udržitelná. ODS se nyní bude snažit získat zpět své ztracené voliče, a to především na úkor "topky". Už v říjnu nás navíc čekají komunální a senátní volby. Během nich se budou strany muset vůči sobě vymezit. Lze proto očekávat, že nejvíce budou strany útočit na taková uskupení, která jim mohou vzít nejvíce hlasů, což jsou strany programově nejbližší.

Třenice mezi ODS a TOP 09 mohou také dočasně způsobit problémy i uvnitř vládní koalice, nicméně by měly odeznět po skončení voleb. Podobná situace může nastat před krajskými volbami za dva roky. Podaří-li se dnešní vládě vydržet po celé funkční období, budou příští čtyři roky mimo jiné i ve znamení bratrovražedného soupeření dvou pravicových stran.
Půjde v něm o udržení (ODS) resp. získání (TOP 09) pozice jedné ze dvou nejsilnějších stran a možná i o holou existenci jedné z nich.


Obamovo déjá vu

12. června 2010 v 15:50 | Dandy |  Politika
Obama Official portrait
Málokomu se podařilo takovým způsobem zprofanovat slovo změna, jako nynějšímu americkému prezidentu Baracku Obamovi. Jeho předvolební rétorika slibující nepojmenovatelnou "změnu", která ho vynesla do Bílého domu, je mu už delší dobu spíše přítěží. Za své dosavadní počínání si spíše než Nobelovu cenu za mír zaslouží výsměch.
Relativně mladému a nezkušenému, ale zato výřečnému a charismatickému Obamovi nebylo na začátku jeho mnoho co závidět. Světem právě začala zmítat finanční krize a kromě toho zdědil po svém předchůdci dva nevyřešené ozbrojené konflikty, které srážely Bushovu popularitu do suterénních pater.
Vojenské angažmá v Iráku, které vzbudilo ve světě největší kontroverze, se paradoxně vyvíjí do slibného konce a USA z něho patrně vyjdou nakonec přece jenom se ctí. Žádné poraženecké stigma "druhéhoVietnamu" Američany nejspíše trápit nebude. Přinejmenším to nebude kvůli Iráku.
Naopak tažení v Afghánistánu, jež si po 11. září získalo podporu celého světa, provází problémy kvůli opětovné zvýšené aktivitě Talibanu. Evropští spojenci USA také vzhledem k tamní bezpečnostní situaci nejeví příliš velikou ochotu riskovat životy svých vojáků kdesi na úpatí Pamíru.
U všech tří zmíněných problémů mohl Obama argumentovat, že za ně nese větší či menší odpovědnost jeho předchůdce George Bush. Nyní se ale Obama musí vypořádat s ekologickou katastrofou podobného rozsahu, jako za Bushovy vlády řádění hurikánu Katrina. Shodou okolností se obě neštěstí odehrála v Mexickém zálivu.
Bushovi způsobilo počáteční otálení zasáhnout na postižených místech prudký pokles popularity. V podobné situaci se dnes nachází Barack Obama. Mohutný únik ropy v Mexickém zálivu nejmocnějšímu člověku světa také na popularitě nepřidá. Podle výzkumu stanice Fox si 57 % Američanů myslí, že Obama mohl k vyřešení této ekologické katastrofy udělat více. Spokojeno je pouze 37 % dotázaných. Někdo může namítat, že Fox je televizní stanice stranící republikánům. Ani výzkum Gallupova ústavu nevyznívá pro Obamu zrovna příznivě. 46 % respondentů má za to, že Obama nynější situaci nezvládl a o 6 % lidí méně si myslí opak.
Obamova popularita už zdaleka nedosahuje takových čísel jako v prvních měsících po 20. lednu, kdy mu důvěřovaly více než dvě třetiny Američanů. Nyní osciluje jeho oblíbenost kolem 50 %. Stále se sice nejedná o tak drastická čísla jako v případě George Bushe, ale při pokračování nynějšího trendu se bude moci rozloučit se svoji politickou kariérou. Jedním si však Obama může být jistý. Po ropné katastrofě v Mexickém zálivu
U2 a Green Day určitě nedají průchod své tvořivosti a žádná píseň á la "The Saints Are Coming" nevznikne. Nemají proč, když v Bílém domě sedí "jejich" člověk.