No, he can´t !

13. října 2009 v 13:50 | Dandy |  Politika
Americký prezident Barack Obama se v pátek zařadil mezi držitele Nobelových cen míru. Mezi prezidenty Spojených států není první, kdo takového ocenění dosáhl. Prvenství mu však náleží ve způsobu, jakým se mu jí podařilo získat.
Například jeden z jeho předchůdců Jimmy Carter obdržel Nobelovu cenu až v roce 2002, tedy více než 20 let po opuštění svého úřadu. Přestože si za svoji příliš holubiččí politiku proti sovětskému impériu zaslouží kritiku, rozhodně mu nelze upřít jeho zásluhu na uzavření míru Egypta s Izraelem. Vzhledem k tomu, jak obtížně řešitelné jsou spory mezi Izraelem a arabskými zeměmi si tedy cenu určitě zasloužil.
Nicméně Barack Obama není ve funkci nejmocnějšího muže planety ani rok a žádného velkého úspěchu v diplomacii se mu zatím dosáhnout nepodařilo. Jediné, čím zatím dokázal mnohé oslnit, byla jeho předvolební rétorika hýřící idealistickými sliby.
Z předvolebního idealismu však mnoho nezbylo a vystřízlivění z obamánie muselo být pro mnohé jeho voliče hodně kruté. Aby otupil ostří evropského antiamerikanismu, nařídil na počátku svého úřadování uzavření věznice na Guantanámu. Studenou sprchu ale zažila po euforii z listopadových prezidentských voleb i Evropa. Jak se totiž ukázalo, více vsřícných kroků se od nového amerického prezidenta Evropa nedočkala. Zvláště, když začala pociťovat, že Obama o Evropu příliš nestojí a raději se sou
středí na spolupráci s Čínou a dalšími asijskými zeměmi.
Za vlády předchozího prezidenta George Bushe bylo kritizováno jeho nedostatečné dodržování lidských práv. Nejkřiklavějšími případy mělo být již zmíněné Guantanámo a mučení vězňů ve věznici Abú Ghrajb, které výrazně pošramotilo pověst Ameriky jako šiřitele demokracie.
Přesto se budeme moci na vládu George Bushe vzpomínat ještě celkem v dobrém, pokud Obama radikálně nezmění svoji zahraniční politiku. Aspoň pokud jde o lidská práva.
Ať už si o Bushově vládě myslíme cokoli, dokázal zbavit svět dvou diktátorských režimů. K dobru mu můžeme přičíst i jeho ochotu veřejně se setkat s tibetským vůdcem Dalajlámou, protože jeho nástupce Barack Obama o takovou návštěvu příliš nestojí. Zanedlouho ho
totiž čeká návštěva Číny a nerad by si před ní "říši středu" znepřátelil.
Mnohé o celkovém směřování americké zahraniční politiky napověděla únorová návštěva Hillary Clintonové v Číně. Hlavními prioritami jednání s představiteli nejlidnatější země světa bylo řešení ekonomické krize a boj s globálním oteplováním. O lidských právech nepadla ani zmínka.
Terčem kritiky exprezidenta George Bushe se stal v druhé půlce jeho funkčního období laxní přístup Spojených států ke genocidě v Dárfúru. A dnes? Ticho po pěšině. Postavení nearabského obyvatelstva tohoto Súdánského regionu se dodnes nezlepšilo. Mlčí i kdysi horlivý obhájce lidských práv v Dárfúru hollywoodský herec George Clooney.
Obhájcům lidských práv musí z nynější americké zahraniční politiky vstávat vlasy na hlavě. Lidská práva byla odsunuta až na vedlejší kolej. Obamovým skalním příznivcům dnes nezbývá nic jiného než se utěšovat Obamovým heslem o změně, ve kterou můžou věřit. Budou to nejméně v příštích 3 letech Obamova prezidentování potřebovat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama