Osvobození?

8. září 2009 v 14:01 | Dandy |  Historie
Odvěkým problémem Rusů je jejich vypořádání z vlastní temnou minulostí. V disciplíně překrucování vlastní minulosti vynikala zejména propaganda Sovětského svazu. Ani dnešní ruští "historici" by se za faktické vlády člověka, považujícího rozpad SSSR za největší geopolitickou katastrofu 20. století, v konkurenci tvůrců sovětské propagandy neztratili. Ruské děti se mohou dočíst ve svých učebnicích takové perly, jako že příčinou druhé světové války bylo Polsko.
Právě druhá světová válka představuje pro Rusy nejcitlivější téma. Rusové rádi zdůrazňují, že nesli největší tíhu v boji proti nacismu. Sovětský svaz opravdu zaznamenal největší ztráty ze všech spojeneckých států a celkový počet jeho obětí se odhaduje na více než 20 milionů. Nicméně jejich role ve druhé světové stránce má i svoji temnou stránku, která zastiňuje jejich zásluhy na porážce hitlerovského Německa.
Kdokoli se odváží vyjádřit se kriticky k chování sovětských vojáků, je dostane se mu od většiny Rusů automaticky nálepky fašisty. Myslí tím samozřejmě německé nacisty, ale abychom byli spravedliví, nejen Rusové se neobtěžují si zjistit přesný rozdíl mezi nacismem a fašismem. Ironií je, že právě sovětská armáda se spolu s tajnou policií NKVD dopouštěla zvěrstev, v nichž se vyrovnala a někdy dokonce předčila řádění nacistů.
Už na začátku předvedl Sovětský svaz v plné nahotě svůj hyenismus a napadl Polsko, zoufale čelící útoku Němců ze západu, z východní strany. Hrůznost spojenectví nacistického Německa a SSSR ilustruje scéna na mostě ze začátku filmu Katyň, kde proti sobě stojí na jedné straně lidé prchající před Němci a na druhé uprchlíci před Sověty. Katyňský masakr přes 2O tisíc polských důstojníků a příslušníků polské inteligence, o němž zmíněný film pojednává, však není jedinou a ani poslední z velkých zvěrstev Sovětského svazu z období druhé světové války. Když Němci v roce 1943 objevili masové hroby Poláků, sovětská strana vinu svalila na "fašisty." O svém podílu lhal Sovětský svaz až do roku 1990, kdy přiznal svoji odpovědnost za tento odporný zločin.

Ve svém perfidním chování vůči sousedním zemím pokračoval až do začátku války s Německem. Kromě východní části Polska obral v tzv. Zimní válce o část území mnohem slabší Finsko. Obětí Stalinova expanzionismu se staly všechny tři pobaltské státy, které tím ztratily na 50 let svoji samostatnost. Radost ze sovětské roztahovačné politiky nemělo ani Rumunsko. Na úkor Sovětského svazu přišlo o Besarábii (dnešní Moldavsko) a část Bukoviny.
Pokud by se měla v historii hledat nějaká říše podobná Sovětskému impériu, byla by ji bezesporu Čingischánova mongolská říše. Co tyto dvě říše spojuje, přestože je od sebe dělí více než 700 let? Na dvou níže vložených mapách můžeme vidět, jak pozoruhodně se v některých oblastech překrývají území obou říší. Mongolská říše pokrývala velkou část dnešního Ruska, střední Asii, Dálný východ a východní Evropu. Prakticky e všech těchto oblastech si alespoň nějakou dobu udržel svůj vliv i SSSR.
Obě říše nespojovalo pouze podobné územní rozložení, ale i krutost jejich armád. Sovětský svaz neuznával žádné mezinárodní konvence a chování jeho vojáků připomínalo chování mongolských hord. Během své anabáze napříč východní Evropou se rudoarmějci, oslavovaní v komunistických
učebnicích jako ctnostní hrdinové, dopouštěli drancování, loupení a znásilňování. Ve svém počínání vůči civilistům nebyli sovětští vojáci o nic lepší než před nimi ustupující Němci.
Svoji neúctu k mezinárodním úmluvám ukázali Sověti zatčením švédského diplomata v Maďarsku a zachránce několika tisíc Židů Raula Wallenberga, který za nevyjasněných okolností zemřel v sovětském koncentráku. Je smutnou ironií, že člověk, co zachránil deset tisíc lidí před plynovými komorami v nacistických vyhlazovacích táborech, sám našel smrt v ruském lágru.
Sovětského řádění nebyli při "osvobozování" Evropy ušetřeni ani obyvatelé tehdejšího Československa. Vedle již uvedených zločinů nemohou zůstat nezapomenut pro ně pověstný rybolov dynamitem, drobné krádeže a z doby těsně po válce je dodnes známé okřídlené "davaj časy."
Z odstupem několika desítek let se nám mladším může zdát překvapivé, že navzdory zvěrstvům srovnatelným s těmi nacistickými, měl u nás po válce Sovětský svaz takové sympatie ze strany veřejnosti. O náklonnosti ke komunistickému Sovětskému svazu svědčí mimo jiné i 40% podpora KSČ v posledních alespoň částečně svobodných volbách před únorem 1948. Proč tolik lidí zavíralo oči nad zvěrstvy páchanými sovětskou armádou? Stála za tím bezmezná láska k Rusům jako našim slovanským bratrům, euforie z osvobození od nacismu, obojí, či snad něco jiného?
Dnes těžko zjistíme, zda se jednalo o většinu, ale rozhodně to byla nemalá část obyvatel poválečného Československa, která neprohlédla či odmítala prohlédnout. Podobně se v meziválečném období zachovali i mnozí levicoví intelektuálové. Navzdory všemu, co v SSSR viděli, odmítali o této zemi vydat pravdivé svědectví
Levicoví intelektuálové mohli po roce 1948 na Západě dále hlásat své "pravdy" a dělat tak Stalinovi užitečné idioty. Obyčejní lidé v Československu však za svoji neschopnost prohlédnout velmi draze zaplatili.

Byl tedy květen 1945 osvobozením, nebo jen přechod z jedné totality do druhé? Poláci v květnu žádné osvobození neslaví, protože rok 1945 pro ně znamenal jednoznačně to druhé. Těžko také mohou považovat pachatele katyňského masakru a organizátory nuceného poválečného "posunutí" země na západ za osvoboditele.
Nás nakonec potkal stejný osud jako Polsko. Jediný rozdíl spočíval v tom, že nástup totality u nás byl mnohem plíživější a trval tři roky. Za ty tři roky částečné svobody získávali komunisté postupně vliv ve všech důležitých institucích a ozbrojených složkách.
Poválečné Československo se s růstem moci KSČ postupně dostávalo do spárů Stalinova SSSR. V únoru 1948 sklapla past a komunisté uchopili moc pevně do rukou. Doba zdánlivé svobody skončila a s ní se jako chiméra rozplynula představa o Československu jako mostu mezi Východem a Západem.




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama